odhalené, aby cítil její hladkou a měkkou kůži. A ona se ho dotýkala, hladila po zádech, prsty jemně klouzala k jeho šíji. Byl zaskočen, ale nedokázal se odtáhnout.

„Chci vám dát něco, co vám chybí,“ zašeptala.

Políbila ho znovu. Zpočátku jemně, pak hlouběji. Cítil její vůni, teplo jejích rtů, a její ruce, které se s jistotou vydaly k jeho hrudi a břichu. Pomalu, bez spěchu, ho svlékala, a přitom vnímala každý jeho pohyb, každé zaváhání.

Už když se svlékala, všiml si, že její tělo je dokonalé, ale ne chladně sošné — bylo živé, měkké, vřelé. Posadila ho zpět do křesla, klekla si před něj a začala ho jemně dráždit. Její doteky byly něžné, ale cílené, přesně věděla, jak jeho touhu probudit.

„Chci, abyste mě cítil,“ řekla, a její oči se při tom nezavřely ani na okamžik.

Když na něj usedla a nechala jej do ní vniknout, cítil, jak se jeho bolest a omezení na chvíli ztratily. Pohybovala se opatrně, tak, aby jeho zraněnou nohu nijak nezatížila, ale zároveň s dostatečnou intenzitou, aby zcela pohltila jeho mysl. Věděla, že mu tím dá zapomenout nejen na bolest, ale i na zradu jeho ženy. Každý její pohyb byl promyšlený, každý nádech sladěný s jeho dechem.

Pak ucítila nejen jeho vzrušení, ale i své vlastní. Byla si zcela vědoma svých vnitřních pocitů, ale vnímala i reakce jeho vzbouřeného těla. Poznala jeho neukojený chtíč, dlouho opuštěného muže. Cítila, jak se jeho tělo vzpíná a bouří a pocítila nepřekonatelnou touhu mu vše vynahradit. Už tu nebyla jen proto, aby jej hýčkala, ale taky proto, aby jej milovala.

Vyvrcholili téměř současně, a když se nad něj sklonila, cítil v sobě zvláštní klid. Myslel si, že to je konec — ale nebyl.

Přešla za něj, položila mu ruce na ramena a začala je jemně masírovat. Její prsty byly pevné, ale citlivé. Pak se přesunula k jeho zraněné