ní bylo i v laboratoři zvykem – její tělo pružné, pevné, připravené. Sklonila se k Alisee a políbila ji, nejprve jen krátce, pak stále vášnivěji.

„Ale jedna věc,“ zašeptala jí do rtů, „jestli chceš, abych se ti dala, musíš i ty dát rozkoš mně. Dotýkej se mě, dráždi mě, ať cítím, že jsi víc než jen moje žačka – že jsi žena.“

Alisea přikývla, ruce jí rozechvěle sjely po Maelianiných prsou, bradavky sevřela mezi prsty tak, jak se to od ní naučila. Jazykem jí pak kroužila kolem hrotů, až Maeliana zaklonila hlavu a vzdychla.

Jejich těla se propletla, stehna o sebe klouzala, prsty vnikaly do vlhkých hlubin, prsa se tiskla k sobě a oba hlasy splývaly v rytmu narůstající rozkoše. Maeliana sáhla za sebe, přitáhla oboustranné didlo a vsunula je sobě i Alisei do vagín. Znovu a znovu se převalovaly po lehátku, znovu a znovu obě přirážely, dokud vlna nepřerostla v bouři – a obě vybuchly v mohutném, společném orgasmu, který je nechal chvíli bez dechu.

Nahé, zpocené, přitisklé klíny k sobě, ležely v tichu, jen jejich srdce tloukla prudce jedno vedle druhého.

Maeliana se nakonec pousmála a pohladila Aliseu v rozkroku: „Teď už opravdu víš, co je láska a rozkoš. Až k tobě přijde on, budeš připravená nejen dávat život… ale i dávat i brát potěšení naplno.“

Maeliana zůstala ještě chvíli ležet, ruku měla položenou na Aliseiných vlhkých pyscích, jen tak je lehce hladila konečky prstů. Nebylo to už dráždění, spíš něžné mazlení, které nechávalo doznívat vlny orgasmu. „Vidíš,“ šeptala, zatímco se jí dívala do očí, „i po vrcholu je v tobě ještě hodně života. Tohle jsou chvíle, kdy se žena učí rozpoznávat jemnost – ne jen prudkou vášeň, ale i klid a teplo, které přichází potom.“ Jemně jí roztáhla stydké pysky a prsty nabrala kapky drobného třpytu vlhkosti, která ještě odkapávala, aby jí je