Šéfovi oči zjihly. Najednou už to nebyl ten přísný muž plný tvrdosti.

Porozuměl.

„Dobrá,“ promluvil hlasem doufajícího: „nechám tě na tom v tichosti pracovat dál, jen o tom zatím s nikým nemluv. Ale musíš mi včas dát vědět, jak se ti ten pokus vydařil a jestli je to pravda, jestli ti to vyjde, chci o tom okamžitě vědět. Chci, abys mě přesně informovala.“

Podívala se na něj s pochopením, proč jej to zajímá. Vytušila, že právě díky jeho samotě v soukromí bude chtít, aby takto jednu dívku připravila i pro něj.

Díky tomu si dodala odvahu mu říct o svém dalším nápadu.

„Ještě jednu možnost tyhle naše dívky mohou lidem poskytnout,“ vydechla nečekaně.

 „A jakoupak?“ ptal se zvědavě. Už mu docházelo, že Maeliana je plná nápadů, jež by ráda zkoušela realizovat: „Co ti ještě běhá hlavou?“ Jeho hlas už nebyl přísný, spíše plný zvědavosti.

„Šéfe…“ oslovila jej už spíše důvěrně, vycítila, že jej zlomila: „tyhle dívky, pokud je upravím stejně, mohou pomáhat i tam, kde mají ženy problém porodit vlastní dítě. Mohou se stát položivými inkubátory, ale dokonalejšími, než ty obyčejné v nemocnicích. Mohou donosit plod, který by jinak byl v ohrožení, že nepřežije. Tak mohou přinášet štěstí do rodin, kde by jinak zůstala bolest nad ztrátou dítěte.“

Měl za sebou dlouhou probdělou noc .

Nespal, nenechala jej. Milovali se. Alisea byla tu noc divoká, vášnivá a plná chtíče.

V jednu chvíli, mezi jeho vzdechy, nevědomky prozradil, co mu při tom divokém sexu blesklo hlavou: „Chci… tě… vystříkat…“ vzdychal.

„Ano lásko… můžeš… pusť do… mě… všechno…“ odpovídala vzrušeně.

„Chtěl bych… s tebou… dítě…“ vydechoval toužebně.

Když pak úplně vyprázdněný, vyčerpaný a unavený usínal, nad východem se pomalu rozednívalo.

Otevřel oči, venku zářilo slunce dopoledního času. Rozhlížel se po domě, ale