Nakonec provedla úpravy hormonálního systému. Vložila modul, který řídil přirozené cykly — aby tělo reagovalo na oplodnění, těhotenství i porod stejně jako tělo ženy.

Celou dobu mluvila šeptem, skoro jako kdyby Alisea přece jen slyšela: „Dávám ti víc, než kdokoliv čekal. Dávám ti možnost být matkou. To je dar, který nikdo neplánoval, ale který si zasloužíš.“

Na panelu zablikalo zelená zpráva: „Integrace úspěšná“. Maeliana vydechla úlevou. Ještě jednou pohladila Aliseu po ňadru a stiskla tlačítko aktivace.

Tělo na lehátku se lehce pohnulo, víčka se zachvěla a dech se vrátil v jemných, pravidelných vlnách. Alisea se pomalu probírala, jako by se vracela z dlouhého snu. Otevřela oči a hleděla na programátorku, zmatená, ale klidná.

„Jsi zpátky,“ usmála se na ni Maeliana, „a je čas ti všechno vysvětlit.“ Na okamžik se odmlčela, pak ztišila hlas. „Ale napřed se ti musím omluvit. Nechci tě zaskočit, ale potřebuji ověřit, že nové orgány fungují správně. Jinak by tvé tělo nemuselo otěhotnět.“

Alisea se na ni podívala s lehkým údivem, ale přikývla. „Co musíš udělat?“

„Budu tě muset prozkoumat tam dole,“ řekla jemně Maeliana a položila jí ruku na stehno. „Musím zjistit, jestli reaguješ na dotek, jestli se tvé tělo zvlhčí. Hlen, který se při vzrušení vytváří, je klíčový — chrání tkáně, pomáhá spermiím dostat se dovnitř a zvyšuje šanci na početí. Bez něj by bylo spojení bolestivé a oplodnění by nemuselo nastat.“

Alisea zůstala chvíli tichá, pak kývla. „Důvěřuji ti. Udělej, co je třeba.“

Maeliana roztáhla její stehna a vsunula mezi ně ruku. Nejdřív jemně pohladila stydké pysky, sledujíc, zda se probudí citlivost. Alisea sebou nepatrně škubla a zalapala po dechu. „Cítíš to?“ zeptala se klidně. „Ano