Šel pomalu, váhavě. Nebyl si jistý, zda je jeho záměr rozumný, ale nebylo to jen rozhodování, co jeho krok zpomalovalo – tíha věku byla znát v každém pohybu. Přesto mířil k sídlu firmy odhodlaně, jako by v sobě nesl poslední zbytky odvahy, které si nemohl dovolit promarnit. Sousedé, staří manželé, mu poradili, aby sem zašel. Sami měli odtud zapůjčené dvě dívky, které jim pomáhaly s domácností, a on věděl, že právě tady by mohl najít pomoc, po níž už nějaký čas potají toužil.
Jen se mu těžko přiznávalo, že ji hledá. Už z dálky spatřil zářící logo nad branou: krásné dívčí tělo s dokonalou postavou v jemně rozostřeném hologramu, pod ní velkými písmeny nápis A I, a ještě níže menšími slovy PRO VŠECHNY. Z brány právě "vyjíždělo" velké uzavřené nákladní vznášedlo se stejným logem, jen menším a malovaným na bocích. Než k bráně došel, automaticky se za vznášedlem zavřela. Vedle ní pak byla menší branka a dál vedle ní holografická stěna, na níž mohl vidět hologram postupu výroby těch krásných dívek. Chvíli jej tedy sledoval.
Viděl jak se před ním pohybují lidé v bílých hygienických kombinézách. Pracovali tiše a soustředěně. Na stolech ležely vrstvy nanovláken a biovláken, jemně svítily ve světle laboratorních lamp, a v každém pohybu všech pracovníků bylo něco fascinujícího – jakoby tancovali kolem těl, která měla vzniknout a už teď tušila, kým se stanou. Záběr hologramu se náhle změnil. Jako by se nečekaně přesunul do jiné laboratoře.
V několika řadách tu ve stojanech stály nahá dokonalá a krásná těla dívek. Ale jen stála a nic víc. Bez pohybu, bez pohledu, jako zcela mrtvá. Pouze jedna z dívek, ještě ne plně „oživená“, ležela na stole, obklopena paprsky diagnostických senzorů. Její kůže byla hladká, jemná a tak realistická, že by kdokoli přehlédl, že není skutečná – dokud


Albums

















Zajímavé, takový spinoff, nebo paralelní příběh :) Trochu sem čekala, že se dozvíme jak to dopadlo s Aliseou a dítětem, že si třeba pořídí (umělou) chůvu a nějak se to zvrhne, a tak :)) ale i tak fajn nápadité - dobře se to četlo :) Skvělá práce pane Tuláku 👌
Alžběta : Zásadně mě prosím neoslovovat Pane.😟
Nejsem žádný pán (spíše jen kmán), ale obyčejný starý chlap.🙄
Oslovování "Pane" je mi nejen nepříjemné, ale odporné.🤐
A nevykat mi, prosím, je to pro mne urážka.😬
Staří trampové si nikdy nevykají.😉
😊
Smutnej tulák : Ahoj chlape! Já teda nejsem starý tramp, ale ok👍
Alžběta :
Ale jink děkuji za komentář.
Jsem rád, že se povídka líbila.😎