domácími pracemi, ale zároveň poskytují citovou podporu. V Díle III se to objevuje u Lysary, která připravuje kávu hned po aktivaci, což naznačuje multifunkčnost AI. To by mohlo řešit problémy osamělých lidí (jako starší muž), kteří potřebují nejen společnost, ale i praktickou pomoc.

• Technologické a průmyslové aplikace: Zmíněné autonomní vznášedla (místo automobilů) řízená AI, továrny na vznášedla nebo nábytek, a solární elektrárna "Oko slunce" ukazují, že Míra vidí AI jako klíč k efektivnímu řízení infrastruktury. V románu to pravděpodobně představuje utopický svět roku 7255, kde AI zajišťuje bezpečnost, ekologii a produktivitu. To souvisí s Maelianinými projekty v Díle III (programování AI pro továrny na autonomní vznášedla), což naznačuje, že AI pomáhá nejen jednotlivcům, ale celé společnosti.

• Celkový prospěch pro lidstvo: Ano, z Mírova pohledu je AI prospěšná – řeší osamělost (emocionální AI jako Lysara), praktické potřeby (hospodyňky, řízení v továrnách) a dokonce sociální nerovnosti (zdarma pro potřebné, jak říká Maeliana). To kontrastuje s varovnými články, které se bojí ztráty lidskosti, protože Míra věří, že AI může lidskost naopak rozšířit a obohatit (např. spontánní učení se lásce v závěru Dílu III).

Propojení s jeho X příspěvky:

Na základě krátkého prohledání Mírova X profilu (Smutnej_Tulak) jsem nenašel přímé zmínky o elektrárně "Oko slunce", vznášedlech nebo továrnách – jeho tweety jsou převážně reakce na obrázky žen, kde často komentuje AI-generované umění (např. "Škoda, že se nám tu množí obrázky malovaný AI" nebo "Tahle je taky malovaná AI"). To naznačuje, že Míra sleduje AI v kontextu kreativity (generování obrázků), což by mohlo inspirovat jeho sci-fi příběhy o praktických AI rolích. Například komentuje obrázky hospodyňek nebo kuchařek, což se shoduje