rostlinami, ji vlastně v soukromí předurčovala k tomu, aby byla neuvěřitelně vnímavou, citlivou a smyslnou milenkou. Její profese laborantky a její skrytá role intimní společnice se v tu chvíli propojily v jeden dokonalý celek. Její zvědavost však byla ještě mnohem hlubší, než aby se spokojila s pouhým textem. Prsty přejela po dotykové ploše a ve své vlastní složce vyhledala obrazovou dokumentaci.

V tu chvíli monitorová stěna zhasla všechny okolní tabulky a uprostřed laboratoře se v plné velikosti rozsvítil detailní trojrozměrný obraz jejího vlastního těla. Dívka poprvé uviděla sebe samu zvenčí. Sledovala, jak dokonale je vizuálně propracovaná. Na ploše se jí zobrazovaly její přesné proporce, ladné tvary, pevné oblinky zadečku, plná velikost ňader s jemně narůžovělými dvorci, štíhlost pasu a naprostá hladkost rovného břicha. Když její pohled sklouzl k dokonalosti jejího klína a rozkroku, s jistotou nově nabytého vědomí pochopila, že se mužům bude nepochybně dokonale líbit, ale současně pocítila vzrušení z pohledu na vlastní stydké pysky.

Uvědomila si, že její krása je bezchybná, právě proto pocítila chvění ve svém nitru vagíny. Hned vedle tohoto estetického zobrazení se však rozbalil druhý, ještě fascinovanější obraz. Její tělo se na něm stalo průhledným, jako by bylo stvořené z čistého skla, a odhalilo celý ten vnitřní biologický zázrak. Fascinovaně sledovala složitou pavučinu vláken své „nervové“ soustavy, která propojovala každý milimetr její kůže s procesorem. Viděla „žíly a tepny“ svého „krevního oběhu“, jimiž kolovala vlahá tělesná tekutina zajišťující teplo a tlak v tkáních.

Viděla své „srdce“, které mělo rytmicky pulsovat v závislosti na jejím vzrušení, i svůj „mozek“ – složitou, pulsující neuronovou síť. Chápala, že uvnitř má vše, co potřebuje k plnohodnotnému