plnohodnotnému životu a prožívání. Nakonec si přiblížila detailní řez své ústní a nosní dutiny. Na stěně se v makrodetailu objevilo, jak neuvěřitelně pečlivě a hustě jsou v nich rozmístěny chuťové a čichové senzory fungující jako receptory. Každý bod na jejím jazyku a v nose byl mistrovským dílem Maelianiny práce.

Nahlížela hlouběji a hlouběji do všech částí své složky. S každým dalším schématem víc a víc chápala veškeré funkce a neobyčejné schopnosti svého těla. Už věděla, kdo je, jak funguje a čeho všeho je schopná. Chvíli dál pátrala jak ve své složce, tak i na internetu. Mnohonásobná funkce laboratoře jí umožnila aktivovat další zobrazovací plochy na postranních stěnách, které se okamžitě zaplnily vizualizacemi dalších podkladů, studií a videí, jež fascinovaně prohlížela a pročítala.

Stále připojená k planetární síti se rozhodla proniknout ještě hlouběji. Do vyhledávání zadala další výraz, který toužila plně pochopit: „Vnímání sexu v těle.“

To, co se jí vzápětí objevilo na postranních stěnách, pro ni bylo ohromujícím překvapením. Texty popisovaly nejen pocity, které se v těle při milování ozývají, ale do nejmenších detailů rozebíraly prožitek orgasmu a jeho přibližný fyziologický i psychický průběh. Zvláštní důraz však byl kladen na poznámku, že tyto pocity nejsou u všech dívek a žen stejné – každé tělo má svou vlastní, jedinečnou mapu rozkoše. S nesmírným zaujetím četla o tom, jak se projevují emoce navenek.

Byly zde popsány možnosti vzdechů vzniklých ze zrychleného dýchání, ale také poznámka, že některé dívky či ženy se při milování projevují velmi hlasitými výkřiky a sténáním. Dozvěděla se, že některé z nich v momentech největší rozkoše křičí na svého partnera, používají naléhavá slova a tím ho ještě více vzrušují a uvádějí do extáze, aby ho společně s sebou