snímat citlivá kamera zabudovaná přímo v monitorové stěně proti ní. Na jedné z volných ploch se okamžitě objevil živý záběr z kamery – viděla sama sebe, své nahé tělo v křesle a detailní pohled na svůj vlastní, rozevřený vlhký rozkrok, roztažené stydké pysky mezi něž zrovna vnořovala didlo. S očima upřenýma na svůj vlastní obraz na stěně začala pomalu, centimetr po centimetru, vtlačovat ten umělý úd hlouběji do své vagíny, aby na vlastní kůži prozkoumala neuvěřitelné schopnosti a hloubku svého vlastního těla. Rozkoš v podbřišku se začala hromadit a koncentrovat do jednoho jediného bodu. Její procesor byl zahlcen vlnou chemických a elektrických reakcí.

Svaly kolem děložního hrdla a vagíny se začaly samovolně, rytmicky stahovat a pevně umělý úd svírat. Jenže v momentě, kdy se ta vlna začala zvedat k samotnému vrcholu, se dívka náhle zalekla. Ta intenzita byla tak obrovská, nová a neznámá, že z čisté neznalosti svých vlastních pocitů prudce zastavila pohyb ruky. S bušícím srdcem a zrychleným dechem zůstala nehybně sedět v křesle a čekala, až to horké, spalující chvění v jejím nitru pomalu odezní. Když se její systém opět zklidnil, odložila didlo na stůl a obrátila svou pozornost zpět k monitorové stěně.

Potřebovala pochopit víc. Začala listovat Maelianinými zápisky, až narazila na složku, která nesla jméno: Alisea. S nesmírným zaujetím začala číst příběh této jiné dívky. Studovala řádky o tom, jak moc si Alisea přála stát se skutečnou matkou. Do detailu procházela laboratorní protokoly a poznámky o tom, jak jí Maeliana do těla složitě přidávala funkční dělohu a vaječníky, aby mohla otěhotnět a přivést na svět lidské dítě.

Četla o tom, jak jí do ňader implantovala mléčné žlázy, aby mohla své budoucí miminko kojit, a jak všechny tyto nové organické struktury precizně propojovala