Ten den jsem měla zase jednu ze svých směn v hospodě, když jsem došla do práce, Roman tam už seděl.

Prohození pár slov při obsluze, jak se mám já, jak se má on a tak dále, no prostě nic neobvyklého.

Když na mne mávnul, že chce platit, zeptal se mě, zda půjdu ještě kouřit.

Řekla jsem mu, že ano, ať na mne počká před hospodou.

Za pár chvilek jsem vylezla i já.

„Ještě sháníš to bydlení?"

Až teď jsem si všimla, že má trošku upito. 

„Ano scháním, víš o něčem?" na to mi řekl, že ví. „Hele, ale ten chlap je celkem velký prase, na druhou stranu tam můžeš makat a nechce snad nic, uvaříš poklidíš, 

párkrát se tam budeš producírovat, jak Tě pánbůh stvořil a máš po starostech."

„No když to říkáš takto, tak to zní jako dobře" zasmála jsem se. "Takže je větší prase než já jo?" zasmála jsem se.

„Však uvidíš. Zítra kolem druhé?, počkal bych u pošty."

„Dobře" opáčím.

Na vysvětlenou, kdo je Roman.

Roman je můj kamarád už několik let. Poznala jsem jej ze začátku, kdy zamnou přišel jako úplně cizí člověk za účelem tzv. pěkné chvilky.

No k sexu tehdy poprvé ani nedošlo.

Pilo se a povídalo, lépe řečeno, víc než si zašukat se potřeboval pořádně vypovídat a postěžovat.

Dozvěděla jsem se, jak se má v manželství dobře, žena mu nedá, když má výplatu, tak udělá doma tzv. stojku, dostane kapesné a šmitec.

Proto prý dělá melouchy, aby měl na pivo, co kouřit a jiné výdaje.

Největší vrchol erotiky té noci byl jen ten, že jsme seděli nahatý, proběhlo vášnivé líbání a párkrát si šáhnul.

Snažila jsem se mu pomoci jak jsem mohla. Myslím, že s pusou mi to jde více, než obstojně, ale chlast mi práci sabotoval a jeho povadlý šulín nevypadal, že by chtěl spolupracovat.

Já nadržená, ostatně jako vždy po tvrdým a on s uvadlým ocasem.

Ale i tak to bylo fajn.

Ráno jsme si dali kafe a když odcházel, chtěla jsem mu

Jsem v Chorvatsku, třeští mi hlava po včerejší konzumaci nadměrného množství alkoholu, mám druhé kafe a asi šestou cigaretu. Všichni ještě spí a já přemýšlím, jak se zabavit. Tak píši další příběh. 

Mám malou zahradu s chatkou, kam občas jezdím relaxovat. Vždy mám plnou hlavu plánů a nápadů, co a jak zasadím, jak doma budeme mít zeleninu i ovoce bio a vše z vlastní zahrádky. Taková paní Hujerovám dá se říct 😊 Takže s nadšením a elánem vždy začnu, ale pramálo kdy sklízím plody. Jelikož se o to člověk musí starat a já jsem celkem flegmatik, takže když mám jet zalívat, okopat a plet, odkládám, přesouvám na další den a vymlouvám se sama sobě, že mám na práci něco důležitějšího doma. 

Dřív, jsem tam jezdila s naším mladým, to byla legrace, ale teď? Ani slyšet, ví, že to znamená práce, takže se brání. A skončí to stejně většinou tak, že se někam zašije s mobilem. A koukat jak je napučený, že tam musí být, to radši pojedu sama. Je z něho taková ta mobilní zombie, jak píšou na (URL - odesílatel nemá oprávnění sdílet odkazy) 

Zahrada je v zahradní oblasti, takové nudle zahrad nalepené na sobě. Z jedné strany párek seniorů a z druhé strany pár asi v mém věku, oba vypadají jako z Finančního úřadu, takoví akurátní a nobl. Ale zahradu mají krásnou a opečovávanou i s malým vinohradem. Sousedi nemusí moc mne a já zase je. Možná je to občasnou večerní hlučností, když mám návštěvu a popíjíme v altánu. 

Proto tam tedy radši jezdím ve všední den, když tam nikdo není. Jednou, když už mám hotovo a po pár sklenkách mé oblíbené Pálavy, jsem dostala nápad. Napustila jsem si plechovou vanu co tam stojí. Dolila si sklenku, svlíkla se a vlezla do té ledové vody. Brrr, to bylo. Za chvilku už byla voda fajn, jak slunce pálilo. Až jsem pomalu začala klimbat, tak jsem raději vylezla. Po zjištění, že

Ráda bych zkusila kluky (plnoleté) kamarády dobrodruhy, takříkajíc trošku zkažené, kteří se nebojí být v posteli i víc řekněme drzí, s výdrží, dobrou výbavou a uspokojí generačně starší plnoštíhlou přírodní ženu s velkým apetitem. Měl by jsi mít auto, či nemít problém cestovat i na noc. 

Zdraví a diskrétnost zaručuji, fotit i točit je možné.

PS: Odpovědí chodí mnoho, ale ne jedinci alespoň dva.

Máš chutě?, chceš vyzkoušet ženskou v letech, kterou je zač chytit a s opravdu přírodním klínem? Máš u mne dveře otevřené, hlava mě nikdy nebolí. Klasika je samozřejmostí, ale pokud máš chutě na nějaké netradiční pikanterie, jistě se lze domluvit. Nemáš rád omezení, rád by jsi bez a do konce?, no uvidíme.